Komety

Kometa Hale BoppKomety jsou malá tělesa Sluneční soustavy, která se pohybují většinou po eliptických drahách s velkou výstředností. Výrazně mění svůj vzhled při přiblížení ke Slunci. Ve velké vzdálenosti od Slunce jsou kometární jádra neaktivními objekty vzhledově podobnými planetkám. Při přibližování ke Slunci se těkavé látky a voda na jejich povrchu začínají odpařovat, uvolňují se prachové částice a kometa si vytváří atmosféru, kterou nazýváme koma a také ohon, který je orientovaný směrem od Slunce.

Název pochází z řeckého slova "cometes" (tj. dlouhovlasý). V české obrozenecké literatuře byl nejčastěji používán název "vlasatice".

Historie

Halleyova kometaKomety byly zcela určitě pozorovány našimi předky již v dobách předhistorických a záznamy o kometách nalezneme v nejstarších archivních dokladech zejména z Dálného východu. Nejstarší záznam o pozorování Halleyovy komety pochází z čínských pramenů z roku 240 př. n. l. Až do 15. stol. n. l. však přetrvávalo mínění, že jde o úkazy ("hořící výpary") v zemském ovzduší.

Po vynálezu fotografie a zvláště pak po zavedení širokoúhlých komor v první polovině 20. století přibývá jak objevených komet, tak údajů o morfologii komet – zejména o komách a chvostech – rychleji než kdykoliv v minulosti. To vedlo koncem padesátých let L. Biermanna k objevu slunečního větru, jenž významně ovlivňuje vzhled plazmových chvostů komet.

Vznik

Kometa Wild2Kometární jádra pravděpodobně vznikala gravitačním slepováním malých ledových planetesimál na periférii Sluneční soustavy. Potvrzuje to objev prachových disků kolem blízkých hvězd hlavní posloupnosti, učiněný družicí IRAS ve středním a dalekém infračerveném oboru spektra. Protoplanetární disk ve sluneční soustavě měl o řád vyšší hmotnost, než kolik činí současná celková hmotnost planet a komet. To znamená, že větší část původního materiálu ze sluneční soustavy unikla. Kometární jádra vznikala kondenzací vody a dalších sloučenin na periférii systému planet a jejich usazováním na tuhé křemičité částečky. Průměrná hmotnost jader činí 1013 kg, hustota 50 % hustoty vody v pozemských podmínkách.

Vlastnosti

KometaDokud jsou jádra daleko od Slunce, prakticky se nevyvíjejí. Situace se změní, když se jádro vlivem poruch dostane na dráhu do nitra Sluneční soustavy. Kolem zmrzlého jádra se vytvoří prachová a plynná koma o průměru desítek až stovek tisíc km. Komy dosahují největších rozměrů obvykle ve vzdálenosti 1,4 AU od Slunce. Současně se vytváří vodíkové halo o průměru až 10 miliónů km a prachový i plazmový chvost. Chvosty mohou dosáhnout délky řádu sto milionů km.

Typ objektu  v ročním období